Co je pasivní dům
Pasivní dům je budova s komfortním vnitřním prostředím v zimním i v letním období, která má tak nízkou spotřebou tepla, že nepotřebuje standardní vytápěcí systémy. Potřeba tepla na vytápění objektu tohoto typu nepřesáhne 15 kWh/m2/rok.
Tepelné ztráty jsou díky důsledné izolaci sníženy natolik, že k udržení teploty v místnostech postačí minimální množství tepla. Vzhledem k výborné tepelné izolaci mají stěny a okna i při nízkých teplotách povrchovou teplotu, která se blíží 20°C, a je tedy lidmi vnímána jako příjemná.
Zvláštní důraz je kladen na vzduchotěsnost všech částí budovy. Čerstvý vzduch se do obytných místností přivádí pomocí automatického větracího zařízení s rekuperací tepla. Z odváděného vzduchu se odebírá teplo, kterým se ohřívá přiváděný čerstvý vzduch. Ve srovnání se standardními budovami je potřeba tepla na vytápění objektu snížena až o 90%.
K udržení teploty postačí malé topné těleso, které může být umístěno kdekoliv v bytě a příjemně vyzařovat teplo. V mnoha případech lze od jeho instalace zcela upustit. Pak je pomocí dohřívacího registru teplo přiváděno do předehřátého čerstvého vzduchu. Dohřev vzduchu většinou postačí jako jediný zdroj tepla. Výsledkem je vytápění čerstvým vzduchem v zimě a ochlazování v létě. Úsporami nákladů za výkonný kotel, topná tělesa, termostatické ventily, rozvodové potrubí apod. se z části pokryjí zvýšené náklady na důkladnou tepelnou izolaci.
Pasivní budovy vyžadují i minimalizaci ostatních potřeb energií v objektu, například potřebu elektrické energie na provoz domácích spotřebičů. Efektivní domácí spotřebiče (minimálně v energetické třídě A) umělé osvětlení spotřebují o 50% energie méně bez jakéhokoliv omezení komfortu.
Rozhodnutí o stavbě vlastního domu většina lidí učiní pouze jednou za život. Na rozhodnutí s tak velkým trvalým účinkem je proto třeba se dobře připravit, neboť by mělo vést k osobnímu pohodlí a vysoké spokojenosti s bydlením. V případě, že zvolíte pasivní dům, budou to pro vás nejlépe investované peníze. Stále rostoucích cen paliv se pak nemusíte bát.
Parametry pasivních domů
1. Umístění stavby
Vhodná je orientace pozemku k světovým stranám. Orientace obytných místností k jihu je důležitá pro využívání pasivních solárních zisků.
2. Pasivní solární zisky
Jižně orientovaná nezastíněná budova, je současně solárním domem. Pasivní solární zisky mohou pokrýt až 40% tepla na vytápění objektu při minimalizovaných tepelných ztrátách. Pro dosažení těchto výsledků jsou používána okna s nízkou emisivitou trojitého zasklení plněné argonem nebo kryptonem a superizolovaným rámem. Tepelné zisky těchto skel při jižní orientaci a při malém zastínění jsou dokonce i od prosince do února vyšší než tepelné ztráty - tepelná prostupnost U nižší než 0,80 W (m2.K)
3. Superizolace
Jedním z nejdůležitějších kritérií pasivního domu, je její kompaktní termická schránka bez tepelných mostů v konstrukci s optimálním poměrem prosklení A/V. Všechny stavební dílce tvořící vnější plášť domu musí mít hodnotu tepelné prostupnosti U nižší než 0,15 W (m2.K)
4. Vzduchotěsnost
Pasivní domy musí být postaveny vzduchotěsně. Celý dům obklopuje vzduchotěsný plášť, spoje mezi stavebními dílci musí být velmi pečlivě utěsněny. Zamezuje se tím nechtěnému proudění vzduchu a snižuje nebezpečí poškození stavby z důvodu vniknutí vlhkosti a kondenzace vodních par v konstrukci.
Netěsnost v plášti budovy se identifikují při tzv. tlakovém testu n50 (prováděné např. metodou Blowerdoor). K tomu je v budově vytvořen podtlak o velikosti přibližně 50 Pa. Při tomto zkušebním tlaku může netěsnosti uniknout za hodinu maximálně 60 % z celkového objemu vzduchu v daném prostoru. Důležité je, aby tlakový test byl proveden ihned po provedení konstrukčních prací v takovém stádiu stavby, kdy ještě lze provést dodatečné opravy. Pasivní dům má hodnotu n50 maximálně 0,6 h-1.
5. Ventilace a vytápění
Větrání není v prvé řadě energetickým problémem, nýbrž hygienickou nutností. Má omezit koncentraci CO2 v interiéru, regulovat relativní vlhkost vzduchu a odstranit nežádoucí pachy a škodlivé látky. Pro omezení obsahu CO2 na hygienicky přípustné maximum 0,1% je dostačující objemový tok vzduchu 20 až 30 m3 vzduchu na osobu za hodinu (v dětském pokoji až 35 m3).
Spolehlivou výměnu vzduchu v místnostech lze zaručit jen při použití mechanických ventilačních zařízení, protože výměna vzduchu při větrání okny je závislá na směru proudění vzduchu, rychlosti větru, na rozdílu teplot, ale především na chování uživatelů.
Protože pasivní domy spotřebují na vytápění až o 80% méně energie, postačí na jeho dotápění distribuovat teplo pomocí větrací jednotky s rekuperací tepla, která v domě již beztak existuje. Přicházející čerstvý vzduch je za tímto účelem v chladných dnech po průchodu rekuperátorem ohříván. Teplo pro dohřívání příchozího vzduchu může pocházet například ze systému pro ohřev teplé užitkové vody. Další z možností je také použití malého tepelného čerpadla, které odebírá teplo z odpadního vzduchu poté, co projde rekuperátorem. Ten je v tomto okamžiku stále ještě teplejší než venkovní vzduch a obsahuje také latentní teplo vodní páry uvolňované z různých zdrojů v domě.
Pro dosažení ještě větších úspor doporučujeme také instalaci solárního systémů pro podporu vytápění a ohřevu TUV.
Dále můžeme pomocí zemního kolektoru v chladných zimních dnech nasávaný vzduch ohřát na teplotu vyšší o 5°C a v létě ho naopak ochlazovat o 5°C a využít systém vytápění jako klimatizaci.
Díky zabudovaným filtrům ve v větrací jednotce zbavujeme také vzduch nežádoucích pylů a ostatních alergenů.
V oblastech zatížených dopravou neproniká hluk do domu, a přesto je uvnitř bezprašný čerstvý vzduch. Jednotka zajišťuje také výměnu vzduchu v interiéru i při delší nepřítomnosti obyvatel domu nebo v noci. Samozřejmě lze i v pasivním domě kdykoliv v případě potřeby otevírat okna.
6. Rozvody a instalace
Potrubí pro přívod teplé vody je nutné instalovat pokud možno co nejkratší, celé vést uvnitř vytápěné části budovy a použít pro něj dobrou izolaci.
Je třeba použít izolovaný nosník koupelnové vany a instalovat armatury šetřící vodu. Zásobník na teplou vodu pak umístit ve vytápěné části domu a velice dobře zaizolovat.
Všechny domácí spotřebiče musí být v energetické třídě A nebo A+. V případě myčky a pračky zvolit modelovou řadu, do které je možné napojit teplou vodu. Instalovat kuchyňskou digestoř pouze s cirkulačním provozem s kovovými lapači tuku.
Úsporné domy
Nízkoenergetický dům roční spotřeba tepla do 70 kWh/m2 obytné plochy. Centrální systém topení (běžná technologie vytápění nebo s tepelným čerpadlem) je stále potřebný. Podle nejnovější energetické normy pro EU musí nové stavby tuto normu splňovat.
Pasivní dům roční spotřeba tepla nepřesáhne 15 kWh/m2 obytné plochy. Pasivní dům je objekt, ve kterém je spotřeba tepelné energie tak nízká, že bez ztráty komfortu je možné vynechat běžné aktivní vytápění.